KATEGORIE F3A – FAI

Radiem řízené akrobatické modely letadel

     Jedná se o jednu z „kmenových“ kategorií radiem řízených modelů, svého času – před nástupem obřích modelů, vrtulníků, maket a jiných podobně náročných RC kategorií to byla  skutečná „Formule 1“ leteckého modelářství. Kdo by měl zájem o současnou podobu pravidel, může se poinformovat na stánkách www.fai.org v rubrice aeromodelling. Základní technická omezení jsou – rozměry pod 2 x 2 metry, hmotnost pod 5 kg, motor ani RC vybavení není nějakým zásadním způsobem omezeno.

      V současné době kategorie poněkud neodpovídá módním trendům – přes nesporně vysokou technickou  i sportovní hodnotu a celkovou náročnost je pro málo zasvěceného diváka poněkud nezáživná. Vývoj pravidel F3A neustále zvyšuje zejména pilotážní náročnost – v mistrovských soutěžích (mistrovství Evropy a světa) se létají základní povinné sestavy, náročnější sestavy finálové a dvě sestavy tajné. Na rozdíl od sestav národní kategorie RCA se jedná o sestavy vázané – jsou předepsány  všechny obraty – středové i krajní. Sestavy se obměňují co dva roky.

     Finálové ani tajné sestavy na MČR létat nebudeme, a to proto, že kategorii v současné době v republice aktivně provozuje jen nějakých 10 – 12 pilotů. Nízkým počtem pilotů nejsme nikterak výjimeční – kromě Německa, Francie a snad Itálie je nízký počet pilotů F3A pro všechny ostatní evropské země příznačný. Jednou z největších „členských základen“ se kupodivu ze všech východoevropských zemí může pochlubit Slovensko – aktivních pilotů F3A je tam více než 2x tolik než u nás, takže přepočteno na obyvatele vlastně 5x více! Obdobně se v poslední době aktivizují i Poláci. Tím je poněkud zpochybněno tvrzení, že F3A je extremně finančně náročnou zábavou. Náročnost kategorie je spíše v tom, že ji v žádném případě nelze létat bez soustavného treningu.

                                                                                                         Ondra Matula